Také máte v tomhle mezidobí mezi svátky takový zvláštní pocit? Něco je jinak. A nemyslím tím přecpané pupky, světýlka kam se podíváš a sníh. (Pardon, co bylo to poslední slovo?) V tomhle období se chodím procházet několikrát denně, abych nasála tu atmosféru končícího roku. Je to zvláštní směs napětí, nedočkavosti a vzrušení, co přijde po 1. lednu. Přesně v tomhle období mám vždy nutkání otevírat diář, brát do rukou plánovače a dívat se nadšeně do budoucnosti. A zároveň vzpomínat na to, co přinesl už skoro uplynulý rok. Při jednom takovém rozjímání v lese jsme s Lukášem dali dohromady 10 bodů, které nás rok 2022 naučil.

Jaký byl váš rok 2022?

Nás naučil tohle:

1. Ať chci, nebo ne, zdraví je to nejdůležitější, co mám, a musím si ho hýčkat. Tohle není klišé, tohle je fakt, který se neustále potvrzuje. Když naše zdraví něco trápí, těžko se pak jde soustředit na práci a radosti, které život přináší. A tak i když máme hodně nápadů a máme pocit, že čas letí rychleji než světlo a zvuk dohromady, je potřeba dávat si během práce pauzy, nezírat do noci do počítače, nesedět zkrouceně hodiny u kompletace produktu a nestresovat se maličkostmi, které za to nestojí. Když přijde něco akutního, Lukáš povolá reiki, já tělové svíce, pošleme tam kvantovou vlnu a tělu se uleví. Před dvěma lety bychom si klepali na čelo, jaká jako kvantová vlna a svíčky. Dnes je to záchrana a pomoc, která funguje.
   

2. Nečekám na potom a až, prostě se rozhodnu TEĎ a udělám to. Dřív jsme pořád na něco čekali. Až bude víc peněz, až to bude levnější, až budeme mít natrénováno, až bude lepší počasí. Story of our lives. Dříve. 2022 řekl NE. Prostě jdi a udělej to. Kup si ten kurz. Kup si letenku. Sbal s batoh a běž. Vytvoř to. Sdílej to. Dříve nás brzdilo moc strachů. Postupně jsme je ale odbourali a dnes máme pocit, že potřebujeme nafukovat každý den, abychom stíhali všechno, pro co se rozhodneme. A když se strach objeví, vyklepeme ho EFT, uděláme PSYCH-K balanc a jedeme dál! Svoji cestu na PCT na západě USA jsem plánovala čtyři roky. Přišel covid a nikam jsem nejela. Svoji cestu na Camino z Porta do Santiaga jsem neplánovala. Řekla jsem si o dva dny volna navíc, koupila letenku, sbalila krosnu a jela. A víte co? Jela bych zase. Teď hned. Když se Lukáš rozhodl zveřejnit svůj první podcast, předcházelo tomu úplné drama. Hodiny, možná dny za počítačem. Jakmile se odhodlal, začalo to jít samo. Ušel od té doby kus cesty, začal se věnovat rétorice, aby si zlepšil projev, a to stačilo říct jen kašlu na to, nebojím se, jdu to zveřejnit. Stejné to bylo s naším prvním produktem, který jsme v roce 2022 poprvé přivedli na svět. Mohli jsme strávit měsíce přípravami, rozhodováním, přiživováním strachů a nejistot, jestli si to někdo koupí. Ne, 2022 nám ukázal, že se stačí nadchnout pro věc, dát do procesu sebe, dělat to s radostí a ono to prostě půjde. A jde to. A jsme na to upřímně hrdí.
   

3. To, co dělám, vážně funguje. Lukáš říká, že je svým nejčastějším klientem. Za ty roky, co se seberozvoji sebe i druhých věnuje, už s lehkostí ví, jak si se svým problémem poradit. Jít na terapii neznamená zbavit se všech problémů do konce života. Překážky se nám staví do cesty prakticky denně, jen už je mnohem jednodušší a o dost méně stresující je překonávat. Nejsou to vlastně problémy. Jsou to výzvy. Často maličkosti, které by nás dříve zdeptaly. Oba nás to jen motivuje v tom, že věříme v to, co děláme.
   

4. Učení je prima, nikdy se nechci přestat vzdělávat. Nikdy jsme se nenaučili více než v 2022. Těch AHA momentů, které se během roku nastřádaly, je nepočítaně. Oba jsme vystudovali několik oborů na vysokých školách, prošli mnoha kurzy, školeními atd... Rok 2022 nám ale teprve naservíroval pořádnou školu. Ano, objevili jsme nové odborné kurzy, které nám rozšířily obzory a posunuly o velký kus dál. Věnovali jste se ale někdy SEO? Znáte vůbec zapeklitou zkratku? Peklo složené ze tří písmen. Letos jsme poprvé zprovoznili e-shop a to je tedy učiněná škola života. Každý den se učíme něco nového. Lukáš se dokonce rozhodl pro studium marketingu, aby tohle fascinující odvětví prozkoumal. Začal se věnovat rétorice, aby naše reklamy na nové produkty za něco stály. Být koučem a terapeutem neznamená chodit jen na kurzy pro kouče a terapeuty. Tohle je na celém procesu vlastně nejlepší. V knihách ležíme rádi od pradávna (zase tak staří nejsme, ale něco už jsme přečetli). Často jsme trávili hodiny diskuzí o tom, co jsme si přečetli, jak je to skvělé, úžasné, jak nám to otevřelo oči. Pak jsme zavřeli knihu a všechna úžasnost zůstala v ní. Ve škole i na mnoha kurzech jsme nasávali teorii. Praxe zůstávala někde zavřená. Teď už víme, že učení prožitkem je nejlepší učitel. Prožijete si všechny chyby, které v procesu uděláte, ale i radost, když na něco konečně přijdete a začne to fungovat.
   

5. Umím si přát. Knihy, videa, filmy a podcasty o tom, jak si správně přát, známe za ty roky prakticky nazpaměť. Na začátku roku 2022 jsme si ale konečně dovolili uvěřit. Vesmír nám posílá přesně to, co potřebujeme. Zajistit si ideální parkovací místo na neustále přeplněném parkovišti jen silou myšlenky je dnes vlastně už takové klišé. Někdy nás až děsí, jak rychle nám Vesmír dá do cesty to, o co jsme požádali. Od svého Camina v sílu myšlenky bezmezně věřím. Psala jsem o tom třeba tady. Pokud na tom chcete začít pracovat, projděte si starší články na blogu, kde najdete i pracovní listy, a trénujte. Už brzy přibydou další. Tvořte si svůj život a přitahujte si to, co chcete.
   

6. Dovoluji si říkat ANO a NE. Umíte říkat ne? Ne, promiň, teď nemám čas. Ne, teď to nemůžu udělat. Ne, dnes chci věnovat chvilku sobě. Je to osvobozující pocit. Stanovili jsme si své priority a co je nad jejich rámec, často odmítáme. Dovolujeme si jít spát dříve, protože to tělo potřebuje. I když na počítači stojí rozdělaná práce. Dovolujeme si den nic nedělat, když už nám jde hlava kolem. Dovolujeme si říci, promiň, tohle dělat nebudu, když se chceme věnovat svému projektu a dát mu svůj veškerý čas. Bojíte se, že na vás bude někdo naštvaný, že mu nechcete pomoci? Není sobecké dát sebe a svoje aktivity na první místo. Tedy pokud vaše babička zrovna nepotřebuje odvézt k doktorovi nebo vaše dítě nebrečí hlady. Zeptejte se sami sebe: Dávám sebe na první místo? Neubližuji si tím, že věnuji svůj cenný čas práci za někoho jiného? Není to práce, kterou na mě chce jen hodit? Je to opravdu tak důležité, že to má přednost před tím, co teď potřebuji já? Stejné je to s ano. Umíte říkat ano? Dovolujete si přijímat příležitosti? Rok 2022 nás naučil, že musíme dát svoje strachy stranou. Ty nás jen brzdí. Chceš na tenhle kurz? ANO! Tak si ho kup. Chceš vytvořit svůj vlastní produkt? ANO! Udělej to. Chceš sníst tenhle dort, i když ti tvé svědomí našeptává, že se po něm určitě do hodiny přibereš deset kilo? ANO! Tak si ho dej. Je to jeden dort, proboha! Staňte se YESmany a přijímejte, co si zasloužíte.
   

7. Konečně vidím smysl v tom, co dělám. Roky jsem četla knihy o smyslu života, chodila na kurzy a hledala a hledala...A ten smysl pořád nepřicházel. Upadala jsem z toho do depresí. Nic nemá cenu. Všechno je zbytečné...A pak jsem se tomu otevřela. On si mě najde. A najednou do sebe začalo všechno zapadat. Vybavujete si ještě pocit, kdy jste byli malí a nemohli jste dospat Štědrého dne? To natěšení, co asi bude pod stromečkem. S touhle nedočkavostí dítěte teď oba chodíme spát. Máme tolik nápadů, které chceme realizovat, že se těšíme na druhý den, až na nich zase budeme pracovat. Těšíme se, kdo bude z koučinku odcházet motivovaný a připravený splnit si své sny. Konečně to všechno dává smysl...
   

8. Rozdávám radost. Nezní to divně? Rozdávám radost? Jako slogan z nějaké reklamy. Myšlenka je to ale jednoduchá. Říká se, že úsměv nic nestojí a může druhého potěšit. A tak to zkoušíme. Nic objevného. Co se ale mění, a je to psáno z pohledu dvou introvertů, je naše otevřenost. Po rodinné svatební oslavě jsme se rozhodli úplně každému, kdo se zúčastnil (a s kým se třeba během roku ani jednou nevidíme), napsat malý vzkaz s poděkováním. Odezva byla velká, protože od nás to nikdo nečekal. :-) A tak přišlo na to, že jsme se krůček po krůčku dopracovali k takovým vzkazům jen tak. Už to nebereme jako že to nikoho nezajímá nebo se chceme jen vtírat. Proč za někým nejít a neříct mu, hele, tohle se ti dneska fakt povedlo. Proč zaslouženě někomu nenapsat, ty jo, to bylo skvělé, parádní výkon, dobrá práce! Také proto nám myšlenka 31 dnů podzimní radosti, kterou jsme v říjnu uspořádali na instagramu, přinesla samotným tolik radosti. Stačí maličkosti a svět je o kousek hezčí.
   

9. Přestávám se podceňovat a mluvit o sobě špatně. Dříve realita všedního dne. Nikdy nebudeme dobří jako všichni ti ostatní tam venku a na těch internetech. Ještě neumíme dost, neznáme dost, nejsme dost. Blbost. Děláme všechno proto, abychom se zlepšovali, nabírali zkušenosti a znalosti a rozšiřovali si obzory v různých oblastech. Tak jako plno dalších. Máme za sebou velký kus práce a máme radost z toho, co tvoříme a děláme. Už si dovolíme říct, že se nám něco povedlo nebo že se nám něco, co jsme stvořili, líbí. Učíme se pochválit se. A vy se pochvalte taky. Každý den se vám toho určitě povede tolik, že si to zasloužíte!
   

10. Jsem trpělivější. Taky chcete všechno hned? Jenže ono to často nejde, že? Známe to a moc dobře. Rok 2022 nás naučil trpělivosti. Když jsme se rozhodli rozšířit se ještě o e-shop, nastoupili jsme na cestu "musíš počkat". Než se něco schválí, než tiskárna dodá produkt, než přijdou obaly, než se naučíme, jak to zprovoznit... Nic nejde rychle. I když to asi nebyl primární účel, pomohla nám kniha Atomové návyky. I při budování návyku je totiž důležité jít krůček po krůčku, trpělivě a konzistentně. Stejné je to s čekáním. K prvním objednávkám jsme směřovali malý krok po kroku. Bylo jich mnoho, občas byly hodně pomalé, někdy trochu z cesty, ale dovedly nás k cíli. Je to stejné jako ve frontě. Jak já nemám ráda fronty! Hlavně ty na letišti. Miluji cestování, ale z čekání ve všech těch frontách mám husí kůži týden dopředu. Nezbývá nic než trpělivě vyčkávat. Krůček po krůčku se velmi pomalu přibližovat k přepážce a čekat na ten zázrak, až budu na řadě. A přesně takhle se suneme k novému roku. O dost trpělivější jdeme kousek po kousku k dalšímu cíli a s radostí dítěte se těšíme na všechno, co nám přinese...

Rok 2022 nebyl jen o práci a vzdělávání (se). Byl také plný zážitků, cestování a velkých životních událostí.

Přejeme vám magický konec roku 2022 a nový rok plný všeho, po čem vaše srdce upřímně touží.