top of page

#3 Pojďme se otevřít novým možnostem

Zákon přitažlivosti #3


Setkáváš se někdy s těmito větami?


"Věřím jen tomu, co vidím."

"To nemůže fungovat." "Proč ne?" "Prostě nemůže."

"To byla jen náhoda."

"Máš jen štěstí!"

"Mně to prostě nejde."

"To mi určitě nebude fungovat."

"To je nějaká ezo blbost."


A je možné, že tyhle věty někdy byly proneseny tebou? Že když někdo řekl, že si do života pouhou myšlenkou přitáhl lepší práci, více peněz a skvělého partnera, tvá odpověď byla, že to byla jen náhoda a ty nejspíš takové štěstí nikdy mít nebudeš? Možná to tak je. A jestli tomu věříš, tak to i zůstane. Není to trochu škoda?


Upřímně, taky máš pocit, že chceš pořád něco změnit? Někdo tě štve, v práci tě něco nebaví, možná jsi zrovna v nějaké nepříjemné situaci. Bylo by prima, kdyby se to zařídilo samo. Někdo tě přestane štvát, práce začne být už jen skvělá a absolutně nestresující, situace se vyřeší. Jenže tak to nefunguje. Aby se něco změnilo, musíš změnit své myšlení a to, jak o věcech mluvíš. Když uvěříš, že je to možné, jsi na cestě k úspěchu. Pokud v životě chceš něco jinak, musíš na to zaměřit svoji pozornost a vědomě se na to soustředit.

  • Dovol si uvěřit tomu, že je to všechno možné.

  • Dovol si uvěřit tomu, že si do života můžeš přitáhnout vše, co chceš, a jak to chceš.

  • Dovol si uvěřit tomu, že to prostě funguje.

  • Dovol si žít život, jaký chceš.

Pokud chceš změnit svůj přístup, zkus následující. Řekněme, že žiješ v domě. Je víkend a tebe čeká velký úklid. Otevíráš šuplík po šuplíku, vyndáváš z nich všechny věci. Probíráš se jimi a zjišťuješ, že mnoho z nich už ani nefunguje. Něco už nikdy nepoužiješ. Tyhle věci vytřídíš, hodíš do pytle a odneseš k popelnici. Necítíš se provinile, že vyhazuješ něco, co ti už vůbec neslouží. Máš dobrý pocit, protože máš místo na nové věci, které ti budou dobře sloužit. A teď si místo domu představ sebe a místo harampádí své myšlenky, které tě pořád stahují zpátky. Ty negativní, vzpomínky na minulost, kterou už nezměníš, strachy z budoucnosti, které se nejspíš ani nevyplní. Roztřiď je, rozluč se, hoď je do pomyslného pytle a vyhoď je pryč. Udělej si místo na nové, pozitivní, kterými si budeš tvořit život, jaký chceš.


ÚKOL


Připrav si svůj deníček nebo si stáhni pracovní list.


Udělej si pohodlí. Sedni si tak, abys měl rovná záda, případně si lehni. Začni dechovým cvičením. Zavři oči. Zhluboka se nadechuj nosem, počítej u toho do čtyř. Pak na čtyři vteřiny zadrž dech. Vydechuj pomalu pusou a opět počítej do čtyř. Opakuj čtyřikrát.


Oči nech stále zavřené. Představuj si, jak stojíš v přírodě u řeky. Všude kolem tebe jsou stromy a nádherně zelená tráva. Řeka líbezně zpívá. Ty bereš všechna stará přesvědčení, která tě brzdí, a házíš je do řeky. Vše, co ti kdy ublížilo, co ti nedovolí se posunout dál, hloupé poznámky a komentáře ostatních, vzpomínky, které ti nedělají dobře. Všechno tohle odhazuješ do řeky a jen sleduješ, jak je divoký proud stahuje a odnáší daleko pryč od sebe. Už se nikdy nevrátí. Cítíš se najednou lehce. Vše odnesla voda.


Je ti příjemně a ty si vykračuješ nádhernou přírodou, dokud nedojdeš k zahradě plné krásných květin. Ze všech těch barev ti jde hlava kolem. Vstup do ní. Zasaď tam všechny své nové myšlenky a názory, které jsou pozitivní, které tě podporují. Ne jako ty, které by tě v řece stáhly ke dnu. Jak zasazuješ všechny tyhle nové krásné myšlenky, cítíš radost, cítíš vděčnost, usmíváš se. Z těchto myšlenek vyrostou nádherné květy a plody. Vyživuj je a sleduj, jak ti mění život.


  • Jsi pozitivní.

  • Věříš si.

  • Tvoříš život takový, jaký ho chceš.

  • Ty to zvládáš.

  • Neovládá tě strach.

  • Můžeš, co chceš, TY NA TO MÁŠ!


Vezmi si svůj deník či pracovní list. Napiš si, jak se právě teď cítíš. Nakresli si řeku. Napiš do ní vše, co jsi po ní poslal poslal nadobro pryč. Všechny ty myšlenky, vzpomínky a přesvědčení, která už nechceš. Teď si načrtni zahradu. Je krásná, barevná. Napiš do ní všechny myšlenky a nová přesvědčení, která jsi do ní zasadil. Jak se cítíš teď? Zapiš si to.


Teď se podívej do zrcadla a řekni: "Jsem ochotný se změnit." Jak se cítíš? Pokud máš pocit, že vlastně ani moc nechceš, zeptej se sám sebe. Proč? Proč si to nedovolím? Zapiš si vše, co tě napadne. Přemýšlej, proč píšeš právě tohle. Proč tě právě tahle konkrétní přesvědčení brzdí. Proč nechceš změnu, když žiješ celou dobu v tom, že chceš? Co tě brzdí? Práce? Partner? Strachy?


Dej si ruku na srdce. Dívej se sobě do očí a desetkrát za sebou nahlas zopakuj:


"Jsem ochotný se změnit a zbavuji se všeho vzdoru."


AFIRMACE


Dovoluji si změnu.

Důvěřuji tomu, že svůj život mohu změnit.

Jsem ochotný se změnit.

Jsem v bezpečí, změna mi vyhovuje.

Osvobozuji se od minulosti.

Jdu radostně kupředu.

Vše nové přijímám s radostí.



STORYTIME


Sofie věřila jen tomu, co sama viděla. Co jí přišlo dost "vědecké". Postupně začala zjišťovat, že nežije život podle svých představ. Že to přece musí jít jinak. Zoufale chtěla změnu, ale nevěděla, jak na to. Postupem času zjistila, že moc dobře ví, jak na to, jen ji brzdí její strachy. Začala číst knihy o změně, afirmacích, tvoření života, pouštěla si videa, podcasty, všemu tomu rozuměla. Teoreticky věděla úplně všechno. Prakticky byla pořád na začátku. Proto jednoho dne sebrala odvahu a postavila se před zrcadlo, nadechla se a poprvé po letech si sama sobě upřímně řekla, proč to nejde. Čeho se bojí, co ji brzdí. Lidi, jejich komentáře, jistota, kterou může ztratit, když udělá krok do neznáma. Když dá výpověď a dá svoji energii do byznysu, který je jejím snem, ostatní si budou klepat na čelo a možná budou mít pravdu... Tomu všemu řekla DOST. Uvědomila si, že ji nikdo nikdy nepodporoval. Že byla na vše sama a nikdy si nevěřila. Sofii se ulevilo, věděla, co je špatně. Konečně se měla od čeho odrazit. Dovolila si uvěřit, že může změnit svůj život.


PRACOVNÍ LIST





Comentarios


bottom of page