top of page

#4 Prostě začni!

Zákon přitažlivosti #4


Začni! To je nejlepší rada, kterou ti můžeme dát. Na nic nečekej, nic nepromýšlej, prostě začni TEĎ. Začni malými kroky, zkus zákon přitažlivosti aplikovat na malá přání. Je to lehčí, protože u malých přání nás tolik nebrzdí strach. Tolik nepochybujeme o výsledku. Více věříme, že se přání splní. Důvěra v proces je totiž klíčová.


Tvůj rozum ti možná bude nová přesvědčení a přání bojkotovat. V hlavě ti bude pořád znít hlásek "nefunguje, nejde, nedáš to"... S každým malým pokrokem a s každým malým přáním, které se ti splní, tenhle hlásek utlumíš. Úspěch tě posune dál. Vytrénuješ svůj mozek na to, že to prostě možné je.


Nezapomeň, že pro úspěšnou sílu myšlenky potřebuješ víru v proces, být otevřený novým věcem a dostatečně vše opakovat.

Náš rozum je schopný vnímat jen to, čemu rozumí, to dá rozum, když je to rozum. Jak je ta čeština krásná, že? Věří tomu, co si skutečně prožije. Potenciální zázraky jsou moc abstraktní. Vyhraješ miliardu ve Sportce, půjdeš na rande s Bradem Pittem, budeš řídit boeing. Tomu ti tvůj mozek nedovolí uvěřit, viď? Chce jen to, o čem bezpečně ví, že to funguje = rozumí tomu a prošel si tím. Když mu to není důvěrně známé, tak to raději bojkotuje. Proto nám nedovolí uvěřit tomu, že můžeme získat hodně peněz, že můžeme najít ideálního partnera nebo cokoliv jiného, po čem toužíme. Malé zázraky se ale přeci dějí.


"To byla jenom náhoda, to se může stát každému."


"Ty máš prostě jen štěstí."


Čím více takových malých "náhod" se nám stane, tím více uvěříme, že to funguje a tím větší odvahu získáme k realizaci větších přání. A pak se skutečně stáváme tvůrci svého života.

Tohle fungovalo? Tak to si troufnu na další!

ÚKOL


Vezmi si deník nebo si stáhni další pracovní list a zamysli se nad následujícím:


Jaká malá přání mohu KAŽDÝ DEN vysílat? Z čeho si mohu udělat malý rituál?


Napiš si seznam těchto věcí. Každý den se snaž vyslat malé přání a pozoruj, jak se plní. Dělej si následujících 10 dní poznámky k tomu, jak se ti daří vysílat přání a jak se ti plní.

Pokud stále nevíš, jak na to, představ si to jako objednávku v restauraci. Jedno volné parkovací místo před mým vchodem, prosím. Vyšli přání a nech to být, nemysli na to tak usilovně, až ti budou praskat žilky. Jedno místo, prosím. Tečka. Až přijedeš domů a uvidíš volné místo, řekni jen děkuji.

Tak jednoduché to je.




STORYTIME


Sophie by si vážně přála vyhrát nějaký jackpot, aby mohla dát výpověď a jen cestovala a poznávala svět. Její podvědomí, v tomto případě nejspíš i její vědomí, moc dobře ví, že pravděpodobnost je malá. Uspěje jen pár lidí na planetě. Přesto jsou způsoby, jak se uživit, dělat něco, co jí dává smysl, a zároveň u toho poznávat svět. Musí jen uvěřit, že je to možné. Že jí Vesmír dodá to, co potřebuje. Pořád je to pro ni ale celkem abstraktní. Moc šancí si nedává. Rozhodla se ale pokračovat v tréninku a dnes je ten den. Jde do toho a odteď každý den vysílá přání. Je v tréninku. Jako sportovci. Místo běhání se ale učí si přát. Parkovací místo na běžně narvaném parkovišti už několikrát vyšlo. Přitáhla si do života v přesný čas přesně sto korun, na kterých se rozhodla trénovat. Balíček jí doručili o den dříve, než měli, přesně jak potřebovala. Zrovna naskladnili knihu, po které toužila, dlouho nebyla k dostání a jejíž čas právě přišel. Potkala kamarádku ze střední, o které patnáct let neslyšela, ale před pár dny si na ni vzpomněla a říkala si, co asi tak dělá. Roztomilé náhody. Měla štěstí. Nebo v tom byl Vesmír?


PRACOVNÍ LIST




Comments


bottom of page